Na pátek 16.7.2010 jsem se těšil jak babka na hovno po týdenní zácpě, protože jsme měli naplánouvanou LAN akci u lišáka na chatě v prdeli jménem Luleč. Už samotný název místa chování dával najevo, že tam bude nejspíš docela zábava.

Přijel jsem domů, sbalil Ikea tašku, v které jsem měl svůj elektronický poklad, druhou tašku, ve které jsem měl nějaké oblečení, igelitku s kabeláží a vyrazil jsem pro Lovce žen, protože toho bylo na LAN rozhodně potřeba! Když jsem ho pak vyzvedával v Havířově, bylo jasné, že se taky těší, v očích mu byla vidět piesova prdel už na první pohled.


Na místo konání jsme dorazili něco kolem 19 hodin, kde si pro nás přišel lišák s An7ykem, protože tam, kam jsem měl dojet, tam bych v životě netrefil! Takovou prdel jste ještě neviděli. Nemyslím An7ykovu. An7yk každopádně nezklamal. Na první pohled vypadal přesně jako naše představy na základě komunikace přes TS - přiblblý úsměv, rypák jak Stalone po 10 kole proti Dragovi... no a na bradě měl ještě mlíko, bylo-li to mlíko, neboť s lišákem už nějakou dobu obhospodařovali chajdu ve dvou... :)

Vzal jsem ty dva úchyly do auta a nechal se navigovat až do temnoty místa konání, což měla být chata pro LAN jako dělaná. A nakonec teda byla, ale upgradovat se muselo víc než pár věcí. Když jsem to viděl, připadal jsem si jako vesničan z Warcraft 3 (Zase práce???!!!).

Desky opřené o pohovku a křesla, dveře opřené o menší, trojnohé stolky, to vše mělo dělat pařanské stoly pro 6 lidí! Hned mi bylo jasné, že lišák z Lulče je hezky vylulaný a že ty křivé a zvlněné desky chystal pro mě, piese a lo111, abychom měli zhoršené podmínky a on tak byl na LAN jako machr, který si nás dává. Ale my na to položili krásně pevné a rovné plexisklové desky, čímž se podmínky vyrovnaly a lišák byl zase celou LAN nasratý, jak dostává na kakáč! ;)

Později večer ještě dorazil pies, měl sice dojet už dříve odpoledne, ale chtěl se ještě vydráždit ve vaně, aby to týden se smradlavými chlapy vydržel. To jsme však už měli vše připravené, a tak si jen vybalil věci a jeli jsme nakoupit nějaké jídlo, tak 5kg párků, 3kg klobásek, kuřátka a hlavně soudky s pivem. Ať máme něco na grilování, do udírny a do moči! Večer jsme se pomalu rozehřívali a čekali do druhého dne na lo111a.

Konečně jsme byli všichni na místě a mohli jsme se letmými pohledy prozkoumat a porovnat naše pysky vzhledem k poslednímu setkání. Pies je pořád to samé nic, lo111 mlčel o půl slova víc, Lovec byl zkrátit ofinu, lišák přibral aspoň 10kg, já furt to samé vepřátko a An7ykovy rány po porodních kleštích jsme viděli poprvé. To vše naplnilo očekávání a tak jsme šli zkusit, jestli je to stejné i s herní formou. Lovec nepřekvapil. Potřeboval se rozehrát!

První den nepřekvapil ani An7yk, a tak byly týmy vyrovnané. Každý tým měl 2 a půl hráčů. zato druhý den An7yk změnil taktiku z "mířit" na "střílet" a najednou se mu skóre v tabulce nehezky zvyšovalo. Ale brzy dosáhlo stropu a od něj se zase odrazilo zpět tam, kam patří :) Shrnul bych to tedy asi tak, že první hry byly super, po delší době jsme si společně zahráli a ať už se někomu dařilo více nebo méně, zapařili jsme parádně.

Večer přišla na řadu otázka spaní, neboť postele byly 4, ale lidí 6. Pies ho teda vytáhl. Stan to byl pěkný. Ale nevěděli jsme, jak ho složit, protože pies zapomněl vzít instrukce pro Bulhary, a tak jsme tam kolem stanu chvíli poskakovali a bodali hliníkové nohy do země jen tak z nudy. Asi po půl hodině zkoušení a meření jsme zjistili, kdo ho má nejdelší tyčku, a ten ji vrazil někam doprostřed do země a začali jsme skládat to, co by měl být stan.
Povedlo se! Na už třetí pokus to bylo hotové, jen musel lišák s piesem ve sklepě opatchovat jednu tyč, aby se stan nezbořil. No a když stan stál, tak jsem s lišákem šel spát do auta, pies do stanu a zbytek do chaty. Logicky. :)

Od dalšího dne ale bylo vše jinak, pies s Engim si do noci vyprávěli ve stanu, lišák s An7ykem se pokoušeli noc co noc rozmluvit lo111a a lovec si lehával na karimatku do chodby v chatě.
Dobrou noc...

První hladový den jsme měli před sebou, ale vyzbrojeni jsme byli dokonale. Stačilo tak už jen doufat, že udírna je funkční a mohlo se jít udit kuře. V mezičase jsme se samozřejmě snažili sejmout nesmrtelného piese a rozehrát nerozehratelného lovce. Vykouřené kuře jsme si dali asi po dvou hodinách a stálo za to! Další dny jsme udírnu využili pro uzení sýru s šunkou, ale o tom až v další části.

Na chatě nesmí chybět gril, a když jsme už nakoupili hromadu párků a klobásek a masa, museli jsme otestovat, zda gril u lišáka je hoden jeho názvu a od druhého večera jsme kuchtili na grilu téměř denně. S jídlem jsme tedy problémy neměli a fronty na WC se tak netvořily kvůli jídlu! Rozbité splachování na WC nebylo ucpáním trubek po piesově náloži, ale rozbitým plovákem, který zajišťoval napouštění vody k splachování.

Vzhledem k počasí, které bylo první dny vyloženě pekelné, navštívili jsme koupaliště ve Vyškově. An7yk s piesem byli naprosto v pohodě, sledovali bazén, děti, atrakce, zatímco my s lišákem jsme více pozorovali návštěvnice. Chvíli jsme se rozhodovali, kde si dáme deku, pak jsme šli vyzkoušet vodu. Ale nic moc, chčije se všude...

U baru, kde jsme sosali pivko, bylo k pozorování víc, než jsme původně doufali a s lišákem jsme zkušeně hodnotili nakupující ženy, slečny či dívky. Tehdy jsem poznal, že si s lišákem nějak rozumím, to když jsem v duchu hodnotil jednu mladou slečnu a než jsem stačil říci vlastní názor slintajícímu lišákovi (došlo mu pivo), sdělil mi lišák jeho názor, nakonec shodný s mým: "Ty vole, neholí se!" Nějak jsme to pak vzdali a šli si zchladit trenky do vody.

Pár dní byly bouřky a pršelo, foukal příjemný vítr a nemuseli jsme se tak v chatě pařit v 40 stupních, avšak jakmile vykoukl oskar, utíkali jsme se umýt do místního lomu, kde bylo uděláno přírodní koupaliště. Voda zmazaná jak se dalo čekat, ale jinak parádní koupaliště s možností rozbití huby na klouzačce, můstku či od místních při focení jejich přítelkyň. Přežili jsme však bez zranění.


Navštívili jsme ještě malou hospůdku u rybníčku, která byla vzdálena asi 20 minut pěšky strastiplnou cestou, jíž si troufli jít jen ti nejodvážnější, tedy my všeci z IFN. Uprostřed lesa, kde vedla nevyšlapaná stezka, bylo odstaveno auto, podle vzhledu již několik týdnů, vykradené, rozbité. Pojízdné již nebylo, ale postojné perfektně!

Sotva jsme minuli auto, museli jsme se prodrat křovinami, a polem, na jehož konci jsme ze sebe museli sundat klíšťata, protože tam na nás číhali. Nejvíce jich lezlo po mě, protože jsem šel jako druhý. Lišák šel první, rozdráždil jim senzory, na mě se ty svině chytly a za mnou už byli ostatní v bezpečí!

U rybníčka byla pohodička, ale jinak nic moc pivo, každopádně klídek jsme fakt potřebovali. Nic závratného se nedělo, ale byla tam pěkná barmanka. Hrozně se líbila piesovi, ale stydí se to říct. A tak jsme se místo piese zasnili s lišákem. Teda lišák hrál jen vedlejší roli (rozuměj pohlavní) v mé krátké myšlence: Ona omdlela, musím ji dát umělé dýchání z úst do pi*i! Lišáku, to nepomáhá, pojď mi pomoct! A tak lišák ji strčil pé*o do huby: "musíš ji nejdříve uvolnit jazyk!". Ale jinak se tam teda nic moc nedělo, a tak jsme se vydali na cestu zpátky, a to už byla pořádná tma, takže strašidelné historky se líbily hlavně lišákovi...

Když jsme byli na chatě, tak se však pařilo o sto sedm a to klasické hry jako UT2004, Warcraft3, COD4, případně se nám vcelku zalíbil Blur, ale zkoušeli jsme i Grid a Warsaw. Když už byli rozehraní všichni, kromě Lovce, mohli jsme si naplno užívat hlavní náplně naší akce. Odehráli jsme spoustu her a musím říct, že jsme si to náramně užili. Po herní stránce bylo vše nakonec povedené, i když jsme nevyužili Wii konzolo, dance pad atd. Nezbylo na to bohužel místo.

To by nebyla LAN, kdybychom si jeden večer neožrali huby, a tak se pies postaral o vyuzení sýra s šunkou, Lovec o namíchání griotky s vodkou, An7yk o soudek s pivem a sedli jsme před chatu, kde jsme se do toho pustili. Začali jsme to velice rychlými 3 koly, takže během 3 minut v nás plavalo již 1.5 dcl tvrdého alkoholu, zapíjeli jsme načepovaným pivem a očekávali jsme sladké účinky v nejbližších minutách.

Bavili jsme se náramně, hlavně ve chvíli, kdy lo111 odešel ladným, ale kolébavým krokem od stolu na WC a my mu tak nalili panáka do piva a další položili na stůl. Ve stejnou chvíli se nechal pies vhecovat ke kopnutí quad panáka (1dcl), což nakonec zmákl bravúrně. Ostatní samozřejmě hlasitě fandili, což se až tolik nelíbilo sousedovi od vedle. V tu chvíli již lo111 dopil jak panáka co mu ležel na stole, tak speciální pivo s vodkou a griotkou a usnul na stole. Nezažil tak dobrodružství, které následovalo.

Soused od plotu své chaty řval, že se máme uklidnit, a když jsem mu něco odpověděl, zřejmě slušně, protože jsem slušný kluk, tak přeskočil branku u plotu a přiběhl k našemu plotu asi 2 metry za námi a začal si to s námi vyřizovat dál. Nejvíce mu vadilo, že jsem právě tak slušně vychovaný, a tak slovy: "Kdo je ten hrdina, co tady celý týden tak zdraví", vyzval mě, taurena, na duel. Nu což, "To budu asi já!", postavil jsem se a šel mu k plotu naproti. To soused očividně nečekal.

Chvíli jsme probírali téma zdravení a pozdravů, protože se mu nelíbil můj přízvuk, pak jsme probírali údajný hluk, který se šířil od naší chaty (zaposlouchali jsme se a bylo ticho, tak nevíme, co tím myslel). Nejoblíbenějším oslovením od pana souseda na mou osobu bylo "Sire".
An7yk se jej sice snažil upozornit, že to oslovení není na místě slovy: "Pane, jaký pak sire, pane!? Copak jsme ve středověku?" Ale nezabíralo to!
Když to použil asi po páté, zvedl se sebevědomý An7yk, vytáhl mobil, nasvítil nasraného maníka a tak 10 sekund zaostřoval, aby ho nakonec i vyfotil. Tohle byla pro me osobně asi nejsměšnější věc z celé LAN. An7yk prostě ukázal, že má fakt koule! :D



Sousedovi nezbylo, než po prohraném duelu odkráčet zpět do své chaty a doufat, že v 22 hodin už budeme opravdu potichu, jak jsem mu celou dobu s úsměvem vysvětloval.
Jakmile odešel, lo111 si popletl chlastací akci s karnevalem, proměnil se v Araba a všem nám ukázal, jak mocně to umí s šavlí ;)
Pak jsme uložili šavlujícího lo111a do stanu k piesovi, dopili zbytky a v tichosti šli pařit. Konečně noc, jak má být!

Předposlední den LAN, neboli poslední, kdy jsme byli v plném počtu, jsme vyrazili na Bowling, ať dáme odpočinout otlačeným prdelím a ohnutým zádům. Jelo se do Vyškova. Bowling všichni znáte, tak je zbytečné popisovat, že účelem hry je nafotit co nejvíce nahých žen na obrazovce po získaní Spare či Strike, případně mít nejvíce kol s 0 na kontě. Konenčě nastal můj čas a mohu se pochlubit, že jsem vyhrál obě kola!



Nejvíce nadržený byl An7yk, který pobíhal po dráze a fotil obrázky nahých modelek z obrazovky, takže jsem v jednu chvíli musel uklidňovat barmanku se slovy, že je postižený a ať ho nechá. V druhou chvíli jsem zase musel poslat barmanku zpět k baru, když chtěla lo111ovi vysvětlit, že smyslem hry není posílat kouli ve žlabu a minout kuželky, ale po dráze do kuželek a tím je shodit.
Každopádně jsme si zahráli parádně a už jsme se zase těšili na tvrdé židle, zpocené spoluhráče a všudy přítomný smrad z močoviny před chatou.

Bohužel vše musí jednou skončit, a tak i dny naší LAN byly nakonec sečteny. V sobotu v 18 hodin jsme začali balit a uklízet a vydali jsme se tváří v tvář našim reálým životům - pies pařit domů, lišák za přítelkyní, ja ke své milované snoubence, An7yk k jaderné energii, lo111 do světa učebnic a Lovec mezi pubertální spratky do ulic.

Už teď se těšíme na další setkání a doufám, že do příště se Lovec rozehraje a lo111 naučí chlastat ;)